Zdroje vápníku v potravě: na co je třeba dávat pozor?
I když je vápník pro lidský organismus velmi důležitý, a to nejen kvůli udržování zdravých kostí, nedokáže si ho vyrobit sám. Většina lidí si spojuje zdroje vápníku v potravě hlavně s mlékem a mléčnými výrobky. Je jich ale mnohem víc. Které jsou ty nejvhodnější a proč?

Vápník je minerál, který se významně podílí na struktuře kostí a zubů. Právě v nich je uložena převážná většina vápníku v těle. Jeho zbytek se pak nachází v krvi a měkkých tkáních, kde se podílí na srážlivosti krve, kontrakci svalů i přenosu nervových signálů.
Doporučený denní příjem vápníku pro dospělé od 25 do 51 let je 1000 mg/den, pro dospívající je to pak 1 200 mg na den.
Zdroje vápníku v potravě: nejde jen o množství
I při dostatečném příjmu vápníku nemusí mít organismus tohoto minerálu dostatek. Jak je to možné? Záleží totiž nejen na přijatém množství, ale také schopnosti vápník z potravy získat. Vstřebávání vápníku ovlivňuje hned několik faktorů:
- Věk – zatímco v dětství a dospívání se vápník vstřebává lépe, v dospělosti to je jen 24 % až 40 %.
- Dostupnost – z některých zdrojů v potravě dokáže naše tělo získat vápník snadněji než z jiných. Z tohoto pohledu je vhodné například mléko a mléčné výrobky. Mají mimo jiné ideální poměr vápníku a fosfátů (2:1) a obsahují laktózu, která napomáhá vstřebávání vápníku.
- Dostupnost vápníku podporuje kyselé prostředí, skvělou variantou je tak kyselé mléko, jogurty a zakysané mléčné výrobky.
- Denní doba – večer je pro konzumaci potravin bohatých na vápník vhodnější, protože právě tehdy se vápník lépe vstřebává.
- Příjem dalších živin – zatímco některé jako šťavelany, kyselina fytová a fosfáty mohou vstřebatelnost vápníku snížit, další složky v jídelníčku vstřebávání z potravy a transportu vápníku napomáhají (vitamíny D a K).
Mléčné výrobky i zelenina – ale která?
Mléko a mléčné výrobky, hlavně ty zakysané, jsou skvělým zdrojem vápníku. Existují ale i rostlinné zdroje, které zvládnou dodat vápník ještě lépe. Do této skupiny patří například kapusta a čínské zelí, u nichž přesahuje využitelnost vápníku pro organismus 50 %. Pokud se budete dívat pouze na obsah vápníku v zelenině, zaujme vás pravděpodobně květák nebo špenát. Ale pozor! Jejich využitelnost je nižší než 10 %. Důvodem je přítomnost vlákniny, kyseliny šťavelové a fytátů. Ty vytvářejí s vápníkem nerozpustné soli, a tak jeho využitelnosti brání.
Příjem vápníku nekombinujte s potravinami bohatými na vlákninu (celozrnné pečivo) a ovocem a zeleninou jako je špenát, reveň, angrešt nebo rybíz.
Dalšími zdroji vápníku jsou například:
- ryby zpracovávané s kostmi (sardinky),
- ořechy (vlašské, lískové, mandle, pistácie),
- semena (mák, sezam, slunečnice, lněné semínko),
- luštěniny (sója).
Vápník lze tělu dodat také pomocí doplňků stravy, které obsahují složky vzájemně podporující své účinky.
Zdroj:
https://www.szpi.gov.cz/clanek/voditka-k-problematice-zdravotnich-a-vyzivovych-tvrzeni.aspx
https://www.nal.usda.gov/sites/default/files/page-files/calcium.pdf

* platíte pouze poštovné a balné